ZiskejZdravi.cz

Smetánka lékařská - pampeliška

Stovky druhů pampelišek rostou v oblastech mírného pásma v Evropě, Asii a Severní Americe. Pampeliška je vytrvalá trvalka a může růst až do výšky téměř 300 centimetrů. Rostliny mají hluboce vroubkované, zubaté, špachtli podobné listy a jsou lesklé a lysé. Pampeliškové stonky jsou uzavřeny se zářivě žlutými květy. Drážkované listy trychtýřovitě zaoblené pomáhají déšťovým kapkám dostat se do kořenového rozvětveného systému.

Pampeliškové okvětní lístky se otevírají ráno se sílícími paprsky slunce a zavírají se večer nebo během pochmurného počasí. Tmavě hnědé kořeny jsou masité a křehké a jsou vyplněny mléčně bílou látkou thatis, která je mírně nahořklá a páchnoucí.

Zajímavosti ze světa bylinek o pampelišce

Původní obyvatelé Ameriky si tuto bylinu oblíbili a sbírali ji na jídlo i jako lék. Apačové ji před svátky jara sbírali několik dní. Indiáni z Colorada a Papagové z jihozápadu pampelišky jedli syrové i vařené. Mnohé kmeny indiánů pampelišky používali i jako léky. Uvádíme několik příkladů: Moheganové pili čaj z listů jako jaterní tonikum. Ženy z kmene Kiowa vařili pampeliškové a mátové listy a tento čaj pily při menstruačních bolestech. Stejný čaj užívali i ženy z kmene Papago. Navahové připravovali čaj z kořene pro ženy těsně po porodu, aby urychlili vyloučení placenty. Kmeny Bella Coola z Britské Kolumbie a Ojibwa užívaly pampeliškový kořen jako prostředek proti bolestem žaludku a proti pálení žáhy. Delawarové z něj vařili projímavý čaj. Mohegani a Potawatomiové pili podpůrný pampeliškový čaj. Irokézvé léčili pampeliškami žloutenku. Dále se pampeliška používala také proti bolesti na hrudi, k urychlení hojení zlomenin, odřenin, otoků a vředů, na včelí bodnutí.

Pampeliška jako první ozdravný lék byla zmíněna při práci arabských lékařů desátého a jedenáctého století, kteří mluví o ní jako o druhu divokého štěrbáku pod názvem Taraxcacon. Pampeliška byl ceněna jako lék v dobách Gerarda a Parkinse.

Zatímco mnoho lidí myslí na pampelišku (Taraxacum officinale) jako na jeden z otravných plevelů, je to rostlinka zasazená samotným Pánem Bohem plná vitamínů A, B, C a D, jakož i s minerály, jako je železo, draslík a zinek. Pampeliškové listy se používají k přidání chuti do salátů, sendvičů a čajů. Kořeny se používají u některých kávových náhražků.

Léčivé použití a indikace

Daniel Mowrey Ph.D, autor knihy "Vědecké potvrzení bylinné medicíny" napsal, "Pampeliška stojí v čele seznamu vynikajících jídel na játra." Bylina byla používán po staletí k léčbě žloutenky, jaterní dysfunkce, cirhózy, hepatitidy a jaterního onemocnění. Moderní naturopaté používají pampelišky k detoxikaci jater a snížení vedlejší účinků léků na předpis.

V minulosti se pampeliškové kořeny a listy používali k léčbě problémů s játry. Domorodí američané vařili pampelišky ve vodě a používali ji k léčbě onemocnění ledvin, otoků, kožních potíží, pálení žáhy, žaludku a nevolnosti. V tradiční čínské medicíně (TCM) byla pampeliška používána k léčbě žaludečních problémů, zánětu slepého střeva a na problémy prsu jako je například zánět toku mléka. V Evropě byla pampeliška používána jako prostředek na horečku, vředy, oční problémy, diabetes a průjem.

Dnes se kořeny používají hlavně k podnícení chuti k jídlu, na jaterní a žlučníkové problémy. Pampeliškové listy se používají jako diuretikum, které pomáhá tělu zbavit se nadměrného množství tekutiny.



Takže listy pampelišky působí jako diuretikum, které zvyšuje množství moče, které Vaše tělo vytváří. Listy se používají k podnícení chuti k jídlu a pomáhají při trávení. Pampeliška má antioxidační vlastnosti. Pampeliška může rovněž přispět ke zlepšení imunitního systému.

Bylinkáři používají kořen pampelišky k detoxikaci jater a žlučníku, a listy pampelišky na pomoc funkce ledvin.

Sběr a zpracování kořene je časově trochu náročnější, než je tomu u listů, ale vynaložená energie se nám několikanásobně vrátí zpět. Nejvhodnější doba pro sklizeň kořene je jaro, a pak podzim. Kořen vydolujeme ze země, pořádně opereme a očistíme, nakrájíme na kousky a sušíme venku ve stínu nebo v dobře větrané místnosti. Pro skladování kořene je důležité hlavně sucho, aby nezplesnivěl, to znamená v dobře uzavřené nádobě.

A dobrá zpráva pro lidi z vysokým krevním tlakem - tahle kytička snižuje krevní tlak. Nesmíme zapomenout na nemoci kloubů, jako je revmatizmus, dna či jiné neduhy. Účinné látky ve smetánce lékařské zabraňují degeneraci kloubů a chrupavek a posilují celý stavební aparát těla.

U pampelišek se ukázalo, že vyvolávají apoptózu buněk v melanomech.

V severní Americe je statisticky zjištěno, že u dospělých ve věku 25-29 let se nejčastěji vyskytuje rakovina v podobě melanomu, jenž odolává chemoterapii. Nejúčinnější léčbou je doposud okamžité chirurgické odstranění, ale zároveň je důležité vědět i o dalších zkoumaných alternativách. Na univerzitě v Ontariu bylo třeba zjištěno, že extrakty z kořene pampelišky dokáží účinně vyvolat apoptózu (programovaná buněčná smrt) buněk melanomu, aniž by přitom způsobovaly jakoukoliv toxicitu.

V úvodní studii bylo prokázáno, že chemické působení extraktu z pampelišek vyvolalo už v průběhu prvních 48 hodin rozpad nádorových buněk a nikdy nedošlo k poškození zdravých buněk. Vědci zjistili, že pokračující léčba s pomocí nízkých dávek extraktu z kořenů pampelišky byla efektivní pro odstranění většiny rakovinných buněk. Výsledky z této úvodní studie se ukázaly být natolik nadějné, že výzkumný tým obdržel další granty k pokračování tohoto projektu.

Přestože se další výzkum nachází zatím jen v úvodních fázích, můžeme zmínit jeden názorný příklad z praxe: 72-letý John DiCarlo už nepochybuje o zázračných účincích pampeliškového čaje. Tento starý pán podstoupil tradiční agresivní léčbu a po třech letech strádání byl nakonec lékařským týmem poslán domů, aby mohl svůj krátký zbytek života strávit se svou rodinou. Naštěstí pro něj mu někdo z kliniky poradil, aby doma vyzkoušel ještě léčbu čajem z pampelišky. V průběhu pouhých čtyř měsíců u něj příznaky nemoci vymizely a od té doby tento stav vydržel.

Dostupné formy použití

Můžete si najít pampeliškové kořeny a byliny čerstvé nebo sušené v různých formách, včetně tinktur, tekutého extraktu, čaje, tablet a kapslí. Pampelišku lze nalézt samostatně nebo v kombinaci s jinými doplňky stravy.

Pampeliška je nejen oficiální, ale také se objevuje v mnoha patentových programech s používanými léky proti cukrovce. Není jedovatá a může být přijata v poměrně velkých dávkách svých přípravků. Její prospěšné užívání je nejlépe dosaženo, když je v kombinaci s jinými látkami.

list - čaj: 1/4 hrnku čerstvých nebo 1 vrchovatou čajovou lžičku sušených listů zalijeme horkou vodou a necháme 5 min louhovat.

kořen - čaj: 1 vrchovatou čajovou lžičku sušeného nařezaného kořene krátce povaříme ve 1/4 litru vody a necháme 15 minut vyluhovat (čaj také pomáhá při pálení žáhy, žaludečních a trávicích a ledvinových potížích)

Podzimní kořeny jsou více hořké a bohatší na inulin, a jsou proto vhodnější jako léčebné prostředky. Částečně je to proto, že fruktóza (známá rovněž jako levulóza) se během vegetačního období přemění na inulin. Mrazy během zimy přemění inulin zpět na fruktózu, díky čemuž jsou jarní kořeny sladší.

Kořeny se sbírají nejlépe po vydatných deštích nebo několik hodin po zalévání zahrady. Jestliže vaši sousedi nebydlí u silnice nebo na trávníky nepoužívají chemické prostředky, poproste je o pampelišky - a potom jim jako projev díků přineste pampeliškové koláčky.*

květ

Při sbírání květů vám mohou pomoct malé děti - velmi je to baví. Květy rozprostřete ještě venku na velký kus látky, jako je například ubrus, aby z nich mohli vylézt brouci a jiný hmyz, než je přenesete do domu. Pro co nejlepší vzhled a účinnost doporučuji květy použít ještě v den sběru. Pampeliškové květy brzy po sběru rychle vadnou, proto byste je měli použít do čtyřiadvaceti hodin.

Sušení

Listy. Listy opláchněte a nechte okapat. Sušit je lze v potravinářské sušičce nebo je můžete svázat do svazečků gumičkou či provázkem a pověsit je na suchém, stinném a dobře větraném místě. Suché listy uložte ve skleněné nádobě na suchém temném místě. Měly by vydržet jeden až dva roky.

Kořeny. Nejlepší metodou pro uchovávání kořenů je právě sušení. Kořeny důkladně oškřábejte a ty nejtlustší podélně rozkrojte, aby dužina dobře proschla. Nekrájejte je však před oškrabánim, přišli byste o cennou šťávu.

Opláchnuté kořeny rozložte na síto a uložte je na chladné, suché, tmavé a dobře větrané místo. Měly by schnout 3 až 14 dnů, záleží na velikosti kořenů a vlhkosti vzduchu. Můžete je také rychle usušit v troubě: předehřejte ji na 50 stupňů a kořeny položte přímo na rošt. Dvířka trouby nechte pootevřená. Usušené kořeny (za 4 až 12 hodin, záleží na jejich velikosti) uložte ve skleněné nádobě na suchém temném místě. Vydrží vám asi rok.

Eshop - ekodrogerie, byliny, potraviny

Eshop - ekodrogerie, byliny, potraviny

Byliny - síla bylin v prevenci i léčbě

Byliny - síla bylin v prevenci i léčbě