ZiskejZdravi.cz

Stévia rebaudiana bertoni - stévie, sladká tráva

Američtí indiáni používali lístky stévie k oslazení nápojů a pokrmů, a takto se používá v řadě zemí, jako například Japonsko, Ukajina, Čína, Thajsko, Korea, Tajwan, Malajsie, státy Jižní Ameriky, Izrael, Čína a dříve i USA. Na rozdíl od 22 zemí světa, žel v EU není stevie pro použití jako sladidlo schválená. Stévie má podobné účinky jako náhradní sladidla: (1) nemá kalorickou hodnotu, (2) její sladivost je 200-300× vyšší než u běžného cukru, sacharózy. Běžně se používá v Japonsku a dalších zemích světa v nápojích a dalších potravinách, místo škodlivých umělých sladidel typu aspartam a spol.

Patrně vlivem lobby výrobců umělých sladidel i cukrového průmyslu se neustále odkládá řízení EK o jejím zapsání na seznam bezpečných additiv. Pro představu, při masovém pěstování stevie se z 1 ha vyextrahuje sladidlo ekvivalentní cukru z 10 ha cukrové řepy. V Evropské unii včetně ČR se oficiálně stévie ani steviosid nesmí přidávat do potravin jako aditivum. Proto jsou výrobci Light limonád a pokrmů nuceni používat patentovaná chemická a zřejmě i zdraví škodlivá sladidla jako aspartam... .

Extrakt stevie se u nás přesto prodává, a to sice pod názvem Sladký polibek a Steviana. Oficiálně jsou tyto výrobky deklarovány jako ústní voda či kosmetikum, nikoli potravinové doplňky (což samozřejmě nebrání je pro osobní potřebu použít). Další možností je koupit si v bylinkářství sušený list stévie a namlet jej. Jídlo tak slazené však mívá díky zeleným lístkům nazelenalou barvu. Práškový koncentrát je z hlediska přípravy pokrmů nejvýhodnější.

Úžasné účinky stévie na zdraví

Stévie nejen že likviduje bakterie, plísně, viry a kvasinky, a tak konzervuje jídlo, čistí dutinu ústní a brání paradentóze, ale zároveň přispívá k léčbě cukrovky, vyrovnává tlak a prokazatelně snižuje únavu. Doproučuje se proto pro pacienty s Chronickým únavovým syndromem. Díky svému nulovému obsahu kalorií pomáhá léčit obezitu a snižuje většinu závislostí. Extrakt ze Stevie se užívá při redukčních dietách, pomáhá udržovat v rovnováze cukr v krvi a játrech, podporuje činnost slinivky břišní, podporuje dobré trávení, napomáhá buněčnému metabolismu, zvyšuje mentální aktivitu, snižuje touhu po tabáku a alkoholických nápoj, v ústní dutině likviduje kazy, má antibakteriální, protiplísňové a protivirové účinky, je vynikající na zranění, urychluje hojení (nezůstávají jizvy) léčí kožní problémy, je účinně aplikovatelný na akné, dermatitis a ekzém, úspěšně se dá použít jako pleťová maska, nahrazuje všechna umělá sladidla, na rozdíl od umělých sladidel nemá karcinogenní účinky, na rozdíl od bílého cukru nepřispívá k artróze a neukládá se v těle v podobě tuku.

Vlastní využití stevie je všestranné a rozhodně nespočívá jen ve slazení. Díky tomu, že dokáže zničit celou řadu nebezpečných bakterií ústní mikroflóry, se často se používá do zubních past a ústních vod. K tomu se používá roztok z vody a prášku k zevním oplachům. Ten je také vhodný při spálení kůže či jejím svědění. Výtažek je aplikovatelný  na akné, dermatitis, ekzém, atd.. Mimoto urychluje hojení jizev, strijí apod. .

Tato bylina je známa také pod názvy stévie medová, sladký list, sladká tráva, sladký keřík, medové lístky, azucacaa... Ve vyšší koncentranci může mít poněkud lékořicovou příchuť, proto je možné ji kombinovat s jiným typem zdravého sladidla (banán, sušené ovoce, med, slad...) Vysoce se tím sníží potřeba řepného cukru, o kterém je známo, že drasticky snižuje imunitu, zvyšuje hladinu tuků, vyčerpává slinivku a způsobuje psychické potíže. Jako první využívaly rostlinu kmeny známé jako Guarání v Paraguaji a Brazílii. Sladili si s ním maté a používali ho také v přírodní medicíně (na pálení žáhy, cukrovku, jako ústní vodu). Lékaři, zkoumající indiány těchto kmenů s podivem zjistili, že díky jejich častému žvýkání lístků stévie, nemají zubní kazy, tak vysoké % civilizačních nemocí a těší se dlouhému věku, kvalitnímu zdraví.

Ve 20. století se začaly používat ve velké míře umělá sladidla jako jsou cyklamáty a sacharin, které mohou mít karcinogenní účinky. Proto se na počátku 70tých let začala japonská firma Morita Kagaku Kogyo Co., Ltd zabývat možností použít stévii jako náhražku cukrů v nápojích a dalším potravinářském průmyslu. Nyní má stévia 40% podíl na japonském trhu s umělými sladidly. Zde se také používá v nealko nápojích např. Coca Cola. .

V roce 1931 izolovali francouzští chemici glykosidy, které dávají rostlině sladkou chuť. Izolované složky byly pojmenovány podle rostlin: steviocid a rebaudiosid a jsou 250-300krát sladší než stolní cukr - sacharóza. Látka je stálá i zatepla, nemění se jeho pH a nekvasí.Studie ukázaly, že stévie zvýšila citlivost na insulin u pokusných krys a může dokonce zvýšit produkci insulinu. Tím napomáhá ke snížení projevů cukrovky a jejích metabolických projevů. Předběžné studie na lidech ukázaly, že může redukovat hypertenzi, ale jiná studie toto vyvrátila. Navzdory mnoha dalším studiím, které prokazují zdravotní nezávadnost se to vládním organizacím nezdá dosti průkazné a volají po dalším výzkumu. V roce 2006 Světová zdravotnická organizace (WHO) připravila nové studie na zhodnocení nezávadnosti stévie. Ukázalo se, že steviocid může mít pozitivní vliv na některé osoby trpící hypertenzí nebo cukrovkou typu dva, a že neuvolňuje mutageny. Léčebné účinky přesto vyžadují ještě další zkoumání. Cukrovka byla léčena v Jižní Americe stévií již stovky let a také v Japonsku, kde je ve značné míře používaná již od 70. let se neprojevily žádné zdravotní komplikace. Nejnovější studie provedená v roce 2006 Zdravotnickou organizací (WHO) doporučuje tedy opět stévii prodávat jako potravinový doplněk. .

Komplex sladivých látek je obsažený téměř v celé rostlině mimo kořenů, zejména v listech. Kromě samotného steviosidu jsou v rostlině obsaženy ještě tyto: rebaudiosid A, jenž je sladší než steviosid 1,3 - 1,5x, rebaudiosid C, D, E, dulkosid B a steviolbiosid. Steviosid se v mnoha zemích na světě používá ke slazení potravin, nápojů, v cukrářství, konzervárenském průmyslu, při výrobě zubních past a žvýkaček. Sladké látky v krvi se tvoří více, když má rostlina dostatek světla a tepla. Z jedné rostliny lze získat až 0,5 kg sušených lístků! To je ekvivalent 150 kg cukru. Na léto se doporučuje ji dávat ven a na zimu domů. Rostliny lze dobře tvarovat řezem, snadno obrážejí. Listy lze užívat jak v čerstvém stavu tak zmražené nebo sušené. Rostlinka se nesmí přemokřit, ale nesmí ani přeschnout. .



Eshop - ekodrogerie, byliny, potraviny

Eshop - ekodrogerie, byliny, potraviny

Byliny - síla bylin v prevenci i léčbě

Byliny - síla bylin v prevenci i léčbě